S. Tomás Aquino, na’ilulik

S. Tomás Aquino, na’ilulik

Tomás Aquino, frei katóliku, filózofu no Teólogo Italianu iha idade média, husi orden Domenicana. Papa João XXII kanoniza sai santu iha loron 18 Jullu 1323. Nia mak autór ba “Suma Teologica” iha ne’ebé nia halo klaru kona-ba prinsípiu sira Katolisizmu nian.

Tomás  moris iha kastelu Roccasecca- Aquino, iha reinu Sicilia-Itália iha tinan 1225. Nia mai husi família nobre ne’ebé serbisu ba imperadór Alemaña, Frederico II. Aman Landulf Aquino ne’ebé mós iha influensia maka’as kona-ba edukasaun.

Ho tinan lima to’o sanulu, Tomás estuda iha Mosteiru Saun Bentu nian iha Monte Cassino ho monje Benedetinu sira. Iha 1239 ba fali ho família tan imperadór duni sai monje sira, hafoin haruka fali ba iha universidade Napoli hodi estuda kona-ba artes liberais.

Ho tinan 19 iha 1244, husik hela nia estudu, deside tama iha konventu saint Jacques iha Paris hodi tuir vokasaun relijiozu Dominikanu. Tuir mai ba estuda iha Colonia- Alemaña, sai dixípulu bispu, filózofo no teólogu Alemaña nian Santu Alberto Magno ( 1206 d.C – 1280 d.C ). Hafoin gradua iha Teolojia no hanorin iha Napoli no sidade seluk iha Itália.

Defensór Escolástika nian, ho métodu dialétiku hodi tau hamutuk Fé no Razaun iha kreximentu umanu. Hodi aprezenta relasaun entre siénsia, razaun, filozofia, fé no teolojia.

Ninia hakerek prinsipál liu mak Summa Theologica obra ne’ebé trata konaba Ezisténsia Maromak nian (dalan lima ne’ebé prova kona-ba Ezisténsia Maromak nian), natureza ema nian ho ninia moralidade. Ente e a Essénsia obra ne’ebé resolve kestaun metafízika ho ninia baze iha filozofia Aristotélika, hodi hatán katak Essénsia hatudu domíniu sasán “saida mak mak ne’e” no Ente/ Essere, hatudu ba ser ne’e rasik.

Tan ne’e Aquino sai pensadór ne’ebé koñesidu liu iha períodu ne’eba. Nia sai defensór ba filozofia eskolástika nian, métodu Kristaun no filozofia, bazeia ba unifikasaun entre Fé no Razaun.

Tomás mate iha Fossanova Italia 7 Marsu 1274 ho idade 49. Kreda selebra ninia festa litúrjika iha 28 Janeiru, loron ne’ebé nia relíkia muda ba Toulouse. Foti ba doutór igreja Katólika nian iha tinan 1567.